Javor (Acer): druhy, poznávání, výskyt v ČR a pěstování

Javor (Acer) je rod listnatých stromů a keřů z čeledi mýdelníkovitých (Sapindaceae). Snadno ho poznáte podle vstřícných, většinou dlanitě laločnatých listů a podle plodů, které tvoří dvojice křídlatých nažek. Ty se po odtržení roztočí jako vrtulka. V české přírodě patří javory k nejběžnějším listnáčům. Jsou důležité pro lesní ekosystémy, poskytují cenné dřevo a mají nezastupitelné místo v parcích i zahradách.

Rychlý přehled

Jak javor poznat

Rod javor má několik spolehlivých znaků. Podle nich ho rozeznáte i od podobných stromů, například od platanu, který má listy střídavé:

• Listy vyrůstají vstřícně křížmostojně, tedy po dvou proti sobě, a každý další pár je pootočen o 90°. Mají dlouhý řapík a čepel obvykle s 3–5 (vzácně až 13) laloky. Výjimkou je například javor jasanolistý se zpeřenými listy.
• Květy jsou drobné, žlutozelené nebo načervenalé a tvoří chocholíky, hrozny nebo laty. Bývají jednopohlavné i oboupohlavné a opylují je hlavně včely a další hmyz. Jsou významným jarním zdrojem nektaru a pylu.
• Plody jsou dvounažky. Každá nažka nese jazykovité křídlo a obě nažky zůstávají až do zralosti spojené. Úhel, který křídla svírají, je jedním z nejlepších určovacích znaků.
• Pupeny jsou vstřícné, kryté šupinami. Jejich barva pomáhá v zimě rozlišit jednotlivé druhy.

Klen, mléč, nebo babyka?

Nejrychlejší test v terénu je jednoduchý: utrhněte list a podívejte se na zlomený řapík. Pokud z něj vytéká bílá mléčná šťáva, jde o mléč, odtud jeho jméno. Klen mléko nemá.

Javory rostoucí v České republice

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

Největší a nejdéle žijící domácí javor dorůstá až 35 m, výjimečně i více, a může se dožít 400–500 let. Je to strom podhorských a horských poloh. Roste zejména v suťových a roklinových lesích, kde se potkává s lípou, jilmem horským a jasanem. Vystupuje až k horní hranici lesa a v Krkonoších nebo na Šumavě tvoří typické horské klenové porosty. Ze stromů se smrkem a bukem patří k nejdůležitějším dřevinám horských smíšených lesů.

Javor mléč (Acer platanoides)

Mléč dorůstá 20–30 m a dožívá se obvykle 150–250 let. Roste od nížin do středních poloh v suťových, lužních a smíšených listnatých lesích. Je velmi oblíbený v alejích a městské zeleni, protože snáší městské prostředí lépe než klen. Na jaře upoutá jako první: jeho žlutozelené květy se otevírají ještě na holých větvích. Na podzim se jeho listí barví do zlatožluté až oranžové.

Javor babyka (Acer campestre)

Babyka je nejmenší z běžných domácích javorů. Bývá to strom vysoký 10–15 m nebo vícekmenný keř. Má ráda teplo a roste hlavně v nížinách a pahorkatinách, v dubohabřinách, lužních lesích, hájích a křovinatých lemech. Výborně snáší řez, proto se tradičně používá do živých plotů. Mladé větvičky často nesou nápadné korkové lišty.

Javor tatarský (Acer tataricum)

Tento nízký strom či keř s nedělenými nebo jen mělce laločnatými listy je čtvrtým původním javorem ČR. Jeho přirozený výskyt je omezen na nejteplejší oblasti jižní Moravy, kde roste vzácně v teplomilných doubravách a lesostepních lemech. Zajímavé jsou jeho plody s výrazně červenými křídly.

Nepůvodní javory v parcích a zahradách

V parcích, zahradách a podél cest se vysazuje řada cizokrajných druhů:

• javor jasanolistý (Acer negundo) ze Severní Ameriky má zpeřené listy. U nás zplaňuje hlavně v luzích a podél řek a je považován za invazní druh.
• javor stříbrný (Acer saccharinum) má hluboce dělené listy se stříbřitým rubem. Je rychle rostoucí, ale má křehké větve.
• javor červený (Acer rubrum) je ceněný pro šarlatové podzimní zbarvení.
• javor dlanitolistý (Acer palmatum) z Japonska je oblíbený v okrasných kultivarech, často s červenými nebo jemně dělenými listy.
• javor ginnala (Acer tataricum subsp. ginnala) je odolný keř s ohnivě červenou podzimní barvou.

Ekologie a význam v přírodě

Javory jsou v lesích důležitou příměsí. Jejich opad se rychle rozkládá a zlepšuje půdu. Díky hlubokému a rozvětvenému kořenovému systému zpevňují svahy a sutě. Brzy kvetoucí mléč a později klen jsou na jaře podstatným zdrojem potravy pro včely. Na javorech žije řada specializovaného hmyzu a jejich semena vyhledávají ptáci a drobní hlodavci. Křídlaté plody roznáší vítr i desítky metrů od mateřského stromu. Klen a mléč se proto ochotně šíří na paseky, do opuštěných zahrad i do městských porostů.

Důležitá praktická poznámka pro chovatele: semena a semenáčky javoru klenu obsahují toxickou látku hypoglycin A. Ta u koní vyvolává atypickou myopatii, často smrtelnou. Pastviny pro koně by proto neměly sousedit s plodícími kleny.

Dřevo a jeho využití

Javorové dřevo je světlé, tvrdé, středně těžké (hustota kolem 600–700 kg/m³), houževnaté a jemně stejnoměrné. Dobře se opracovává a leští, nepraská a nepřenáší pachy. Nejcennější je dřevo klenu. Na jeho využití se podílí:

• výroba hudebních nástrojů: z takzvaného vlnitého (žíhaného) klenu se vyrábějí zadní desky, luby a krky houslí, viol a violoncell, dále části kytar a fagotů,
• nábytkářství a dýhy: masivní nábytek, intarzie, parkety a schodiště,
• kuchyňské a hospodářské náčiní: prkénka, vařečky, mísy a hračky, protože dřevo je zdravotně nezávadné,
• soustružnické a řezbářské práce.

Dřevo mléče a babyky je podobné, jen o něco méně ceněné. Babyka se dříve používala na násady, dýmky a drobné soustružené předměty. Ze severoamerického javoru cukrového (Acer saccharum) se z jarní mízy vyrábí známý javorový sirup. Na litr sirupu je potřeba svařit zhruba 30–40 litrů mízy. Mízu lze stáčet i z našeho mléče a klenu, obsahuje však méně cukru.

Pěstování javoru na zahradě

Výběr druhu

Velké druhy, tedy klen a mléč, patří do parků, větších zahrad a alejí. Do malé zahrady se hodí babyka, javor tatarský a ginnala nebo kultivary javoru dlanitolistého. Oblíbené jsou i kompaktní kultivary mléče, například kulovitý 'Globosum' nebo tmavě červený 'Crimson King'. Klen má nápadný kultivar 'Brilliantissimum' s lososově růžovými mladými listy.

Výsadba, půda a světlo

• Stanoviště: domácí javory snášejí slunce i polostín. Javor dlanitolistý potřebuje polostín, chráněné místo a ochranu před ostrým poledním sluncem a mrazivým větrem.
• Půda: ideální je hlubší, živná, vlhčí, ale propustná půda. Babyka snese i suchou a vápenitou půdu, klen ocení vzdušnou vlhkost a čerstvě vlhké, minerálně bohaté půdy.
• Výsadba: nejlépe na podzim nebo brzy na jaře. Kořenový bal vysazujte do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce. První dva roky stromek pravidelně zalévejte a půdu kolem kmene mulčujte.

Řez a péče

Javory v předjaří silně „krvácejí“, protože z ran vytéká míza. Proto je řežte v létě (červenec–srpen) nebo na konci podzimu. Vzrostlé stromy potřebují jen zdravotní a výchovný řez. Babyka v živém plotu se stříhá jednou až dvakrát ročně.

Choroby a škůdci

• svraštělka javorová (Rhytisma acerinum) vytváří na listech černé skvrny podobné kapkám dehtu. Je spíše estetickou vadou. Pomáhá shrabat a odstranit napadené listí.
• padlí se projevuje bělavým povlakem na listech, častěji u babyky a mléče.
• verticiliové vadnutí je houbová choroba cévních svazků, při níž náhle usychají větve. Lze ji řešit jen odstraněním napadených částí.
• sazovitost kůry javoru (Cryptostroma corticale) postihuje hlavně kleny po suchých a horkých letech. Kůra se odlupuje a pod ní je černý prach spor. Spory mohou u lidí vyvolat alergický zánět plic, proto se s napadeným dřevem pracuje s respirátorem.
• mšice a vlnatky způsobují lepkavou medovici, typickou zejména pod mléči na parkovištích.

Zajímavosti a kulturní význam

• Javorový list je národním symbolem Kanady a je zobrazen i na její vlajce.
• V Japonsku je podzimní obdivování zbarvených javorů, zvané momidžigari, stejně oblíbené jako jarní pozorování kvetoucích sakur.
• Křídlaté plody javoru inspirovaly konstruktéry malých dronů a vrtulí. Rotující nažka klesá pomalu a vítr ji zanese daleko.
• Lidový název babyky souvisí patrně s jejím nízkým, „shrbeným“ vzrůstem. Slovo klen je praslovanského původu.
• Rod Acer je velmi starý, zkameněliny javorů známe už z paleogénu, tedy z doby před více než 50 miliony let.

Více o dalších domácích dřevinách najdete v přehledu listnatých stromů.

Shrnutí

Javory jsou rodem asi 150 druhů dřevin severní polokoule. Rozpoznáte je podle vstřícných dlanitých listů a křídlatých dvounažek. V Česku jsou původní javor klen, mléč a babyka, vzácně i javor tatarský. Rozlišit je pomůže mléčná šťáva v řapíku, úhel křídel plodů a kůra. Kvalitní světlé dřevo se uplatňuje v nábytkářství i při výrobě houslí. Na zahradě jsou javory nenáročné, stačí zvolit druh odpovídající velikosti pozemku a řezat je mimo jarní období mízy.