# Lípa (Tilia): národní strom, druhy, poznávání a pěstování

*Tilia*

> Source: https://www.stromyvcr.cz/lipa/ · Author: Tomáš Rohlena · Updated: 2026-10-30

Lípa (Tilia) je mohutný listnatý strom s nesouměrně srdčitými listy a vonnými květy, který je národním stromem České republiky. U nás jsou původní dva druhy, lípa srdčitá a lípa velkolistá.

**Lípa (Tilia)** je rod opadavých listnatých stromů s nesouměrně srdčitými listy, vonnými medonosnými květy a drobnými oříšky na křídlovitém listenu. V České republice rostou původně dva druhy, **lípa srdčitá** a **lípa velkolistá**, a lípa je od 19. století symbolem českého národa i národním stromem. Patří k nejdéle žijícím stromům naší krajiny a k nejcennějším zdrojům nektaru pro včely.

 

## Lípa v kostce

 

| Vědecký název | Tilia L. |
| --- | --- |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae), podčeleď Tilioideae; ve starších systémech samostatná čeleď lípovité (Tiliaceae) |
| Počet druhů | přibližně 25–40 druhů v mírném pásu severní polokoule |
| Výška | lípa srdčitá obvykle 20–30 m, lípa velkolistá až 35–40 m |
| Věk | běžně 300–500 let, výjimečně i přes 800 let |
| Listy | střídavé, dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité, na okraji pilovité |
| Kvetení | červen až červenec (velkolistá asi o 10–14 dní dříve než srdčitá) |
| Plod | kulovitý oříšek, v plodenství přirostlém k blanitému listenu |
| Výskyt v ČR | listnaté a smíšené lesy, suťové lesy, aleje, návsi, parky; od nížin do podhůří |
| Ochrana | druhy nejsou zákonem chráněny; řada starých lip je vyhlášena památnými stromy |

 

## Jak lípu poznat

 

Lípa má obvykle **vysoko klenutou, hustou a pravidelnou korunu**, která u solitérních stromů připomíná vejce nebo širokou kopuli. Kmen bývá u starých jedinců mohutný, často dutý a obrostlý výmladky u báze. Borka je šedá až šedohnědá, zpočátku hladká, později mělce podélně rozbrázděná do jemné síťoviny.

 

Nejspolehlivějším znakem je **list**: srdčitý, na bázi nesouměrný, s krátce zašpičatělou špičkou a pilovitým okrajem, na dlouhém řapíku. Zimní pupeny jsou vejčité, lesklé, zelenočervené až tmavě červené a kryté jen dvěma až třemi viditelnými šupinami, což lípu v zimě odliší například od [buku](https://www.stromyvcr.cz/buk/) s dlouhými vřetenovitými pupeny.

 

Květy jsou drobné, žlutavě bílé, oboupohlavné a intenzivně voní. Vyrůstají v chocholících, jejichž stopka je zhruba do poloviny srostlá s jazykovitým, světle zeleným **listenem**. Ten po dozrání slouží jako křídlo a pomáhá větru odnášet plody – **oříšky** – do vzdálenosti desítek metrů od stromu.

 

## Lípy rostoucí v České republice

 

### Lípa srdčitá (Tilia cordata)

 

Nejrozšířenější lípa našich lesů i alejí, nazývaná také lípa malolistá. Listy jsou menší, asi 3–8 cm, na rubu sivozelené a lysé, jen v paždí žilek s **rezavě hnědými chomáčky chlupů**. Chocholík nese 5–11 květů, které odstávají od koruny šikmo nahoru nebo do stran. Oříšek je drobný, tenkostěnný, bez výrazných žeber a lze jej snadno rozmáčknout prsty. Kvete od konce června do poloviny července. Areál sahá od Pyrenejí a Británie přes celou Evropu až za Ural.

 

### Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

 

Má větší listy, obvykle 6–12 cm, na rubu zelené a měkce chlupaté, v paždí žilek s **bělavými chomáčky chlupů**. Letorosty bývají pýřité. Chocholík nese jen 2–5 větších, převislých květů. Oříšek je dřevnatý, tvrdý, se 4–5 výraznými podélnými žebry a prsty se rozmáčknout nedá. Kvete zhruba od poloviny června, tedy jako první z našich lip. Je náročnější na živiny a vláhu a typicky roste na svazích, v roklích a na vápnitých podkladech střední a jižní Evropy.

 

### Lípa obecná (Tilia × europaea)

 

Kříženec obou původních druhů, který vzniká i spontánně v přírodě. Znaky má přechodné – listy střední velikosti, na rubu téměř lysé s bělavými až nahnědlými chomáčky, a oříšky se slabými žebry. Díky bujnému růstu se hojně vysazovala do alejí a parků, často jako kultivar 'Pallida'. Typické jsou pro ni četné výmladky na kmeni.

 

### Nepůvodní lípy v parcích a zahradách

 
- **Lípa stříbrná (Tilia tomentosa)** – z jihovýchodní Evropy, listy na rubu hustě bělavě plstnaté, kvete nejpozději ze všech (červenec až srpen). Dobře snáší sucho a městské prostředí. Pod kvetoucími stromy se někdy nacházejí mrtví čmeláci; příčinou je podle současných poznatků spíše nedostatek nektaru v pozdním létě a vyčerpání hmyzu než jedovatost nektaru.
- **Lípa krymská (Tilia × euchlora)** – s lesklými tmavozelenými listy, oblíbená do ulic, protože ji méně napadají mšice.
- **Lípa americká (Tilia americana)** – se zvlášť velkými listy až 20 cm, v Severní Americe známá jako basswood.
- **Lípa řapíkatá (Tilia tomentosa 'Petiolaris')** – převislý kultivar lípy stříbrné s dlouhými řapíky.

 

| Znak | Lípa srdčitá | Lípa velkolistá |
| --- | --- | --- |
| Velikost listu | 3–8 cm | 6–12 cm |
| Rub listu | sivý, lysý, rezavé chomáčky | zelený, chlupatý, bělavé chomáčky |
| Počet květů v chocholíku | 5–11 | 2–5 |
| Oříšek | tenkostěnný, bez žeber | tvrdý, se 4–5 žebry |
| Začátek kvetení | konec června | polovina června |

 

## Kde lípy rostou a jaká je jejich ekologie

 

V přirozených lesích ČR nejsou lípy dominantními dřevinami, ale tvoří důležitou příměs. **Lípa srdčitá** roste v dubohabřinách, lužních lesích na okraji niv i v teplomilných doubravách, a to od nížin zhruba do 800–1000 m n. m. **Lípa velkolistá** je typická pro **suťové a roklinové lesy**, kde se setkává s [javorem](https://www.stromyvcr.cz/javor/) klenem, [jilmem](https://www.stromyvcr.cz/jilm/) horským a jasanem; hojná je třeba v Českém krasu, Českém středohoří nebo v kaňonech moravských řek.

 

Lípy jsou poměrně stínomilné, zejména v mládí, a mají **hluboký srdčitý kořenový systém**, takže dobře zpevňují svahy. Jejich opad se rychle rozkládá a obohacuje půdu o živiny, proto se jim přezdívá meliorační dřeviny. Výborně obrážejí z pařezu, díky čemuž se v minulosti pěstovaly v pařezinách.

 

Pro hmyz je lípa jednou z nejvýznamnějších letních pastev: za příznivého počasí poskytuje velké množství nektaru a z **lipového medu** se stal ceněný druhový med. Na listech žije řada bezobratlých, od mšic přes housenky můr až po vlnovníky. U báze kmenů lip se v hejnech často sluní **ruměnice pospolná**, neškodná ploštice živící se spadanými semeny.

 

## Dřevo a využití lípy

 

Lipové dřevo je **světlé, žlutavě bílé, měkké a lehké** (hustota asi 500–550 kg/m³), s jemnou a stejnoměrnou strukturou. Snadno se opracovává a málo praská, proto bylo odedávna hlavním materiálem **řezbářů**: z lípy jsou vyřezány gotické madony a oltáře, betlémy, loutky i lidové hračky. Dále se používá na výrobu hudebních nástrojů (korpusy elektrických kytar, části varhan), kreslířského uhlu, tužek, dýh, překližek, rýsovacích prken a nábytkových prvků, které nejsou mechanicky namáhané. Venku bez ochrany rychle hnije, jako stavební dřevo se proto nehodí.

 

Velký význam mělo **lýko** – pevná vláknitá vnitřní kůra. Pletly se z něj provazy, rohože, košíky i obuv (lýkovky). **Lipový květ** (Tiliae flos) se sbírá na počátku kvetení i s listenem a suší se ve stínu. Čaj z něj působí **potopudně** a uklidňujícím způsobem, tradičně se pije při nachlazení, horečce a kašli. Sbírat by se měl jen z původních druhů a ze stromů mimo frekventované silnice.

 

## Pěstování lípy na zahradě

 

### Výsadba a stanoviště

 

Lípa je strom pro **velké zahrady, parky, návsi a aleje**. Počítejte s tím, že dospělá koruna dosáhne průměru 15–20 m, a strom proto sázejte alespoň 10 m od domu. Sází se na podzim po opadu listí nebo brzy na jaře, nejlépe prostokořenné sazenice či stromy s balem. Vhodné je slunné až polostinné místo; lípa srdčitá snese i stín.

 

### Půda a péče

 
- **Půda:** hluboká, živná, čerstvě vlhká, neutrální až mírně vápnitá. Lípa velkolistá je náročnější na živiny, srdčitá je tolerantnější.
- **Zálivka:** pravidelná v prvních 3–5 letech po výsadbě; vzrostlé stromy jsou poměrně odolné, delší sucha však v posledních letech způsobují předčasné hnědnutí a opad listí.
- **Řez:** lípa dobře snáší tvarování, lze ji pěstovat jako stříhanou stěnu, špalír či „tvarovanou lípu“ s kandelábrovou korunou. Výchovný řez se provádí v mládí, odstraňování výmladků u báze kmene průběžně.
- **Kultivary pro menší prostor:** lípa srdčitá 'Greenspire' nebo 'Rancho' s užší korunou, případně lípa krymská.

 

### Škůdci a choroby

 

Nejčastějším problémem jsou **mšice**, jejichž lepkavá **medovice** kape na auta a lavičky a porůstá černými plísněmi. Za horkého počasí listy napadá **sviluška lipová**, která způsobuje jejich bronzovění a předčasný opad. Nápadné jsou červené rohovité hálky vlnovníka lipového, které jsou však pro strom neškodné. Z chorob se vyskytuje skvrnitost listů a u oslabených stromů hniloby kmene vyvolané dřevokaznými houbami. Staré duté lípy bývají překvapivě stabilní, ale vyžadují pravidelnou kontrolu arboristou.

 

## Zajímavosti a kulturní význam

 

Lípa byla posvátným stromem Slovanů a zasvěcovala se bohyni lásky a plodnosti. Rostla u studánek, na návsích a u kostelů, pod jejími korunami se konaly soudy, sněmy i slavnosti. Za **národní strom** ji symbolicky prohlásil **Slovanský sjezd v Praze v roce 1848**. Po vzniku Československa v roce 1918 se po celé zemi vysazovaly **lípy svobody**, tradice se pak opakovala po roce 1945, 1968 i 1989.

 

Lipové ratolesti zdobí **standartu prezidenta republiky**, lipové listy se objevovaly na řádech, mincích i bankovkách. Z lípy je odvozena řada místních jmen – Lipník, Lipno, Lipová, Česká Lípa či Lipsko (Leipzig, z lužickosrbského Lipsk). V Česku najdeme stovky památných lip, z nichž některé mají obvod kmene přes 10 m a stáří odhadované na 600–800 let; patří k nejstarším žijícím stromům v zemi.

 

Další původní listnáče a jejich srovnání s lípou najdete v přehledu [listnatých stromů](https://www.stromyvcr.cz/listnate-stromy/).

 

## Shrnutí

 

Lípa je dlouhověký listnatý strom z čeledi slézovitých, u nás zastoupený lípou srdčitou a lípou velkolistou a jejich křížencem lípou obecnou. Rozlišit je lze podle velikosti a rubu listů, barvy chomáčků chlupů v paždí žilek, počtu květů a tvrdosti oříšků. Je cenná pro včely, pro řezbáře i pro lidové léčitelství a jako národní strom pevně patří k české krajině, návsím a alejím.

## Časté otázky

**Jak rozeznám lípu srdčitou od lípy velkolisté?**

Lípa srdčitá má menší listy se sivým lysým rubem a rezavými chomáčky chlupů v paždí žilek, lípa velkolistá větší listy s chlupatým rubem a bělavými chomáčky. Spolehlivým znakem jsou i oříšky: u srdčité jdou snadno rozmáčknout, u velkolisté jsou tvrdé a žebernaté.

**Kdy kvete lípa a kdy sbírat lipový květ?**

Lípa velkolistá kvete od poloviny června, lípa srdčitá od konce června do poloviny července. Květy se sbírají i s listenem na začátku kvetení za suchého počasí a suší se ve stínu.

**Proč je lípa národním stromem Česka?**

Lípa byla posvátným stromem Slovanů a symbolem pospolitosti. Za národní strom ji symbolicky prohlásil Slovanský sjezd v Praze roku 1848 a lipové ratolesti jsou i na standartě prezidenta republiky.

**Jak dlouho se dožívá lípa?**

Lípy se běžně dožívají 300 až 500 let a výjimečné památné stromy v Česku mají odhadované stáří 600 až 800 let. Patří tak k nejdéle žijícím listnáčům u nás.

**Do jaké čeledi patří lípa?**

Podle současného systému APG IV patří lípa do čeledi slézovitých (Malvaceae), podčeledi Tilioideae. Starší literatura ji řadí do samostatné čeledi lípovité (Tiliaceae).

**Proč z lípy kape lepkavá tekutina?**

Jde o medovici, sladký výměšek mšic, které sají na listech. Stromu výrazně neškodí, ale znečišťuje vše pod korunou a porůstá černými plísněmi.