# Borovice (Pinus): druhy, poznávání, výskyt v ČR a pěstování

*Pinus*

> Source: https://www.stromyvcr.cz/borovice/ · Author: Tomáš Rohlena · Updated: 2026-10-30

Borovice (Pinus) je rod světlomilných jehličnanů z čeledi borovicovitých s přibližně 110–120 druhy, které poznáte podle jehlic ve svazečcích po dvou až pěti. V Česku jsou původní borovice lesní, kleč a blatka. Borovice lesní je po smrku naší druhou nejrozšířenější lesní dřevinou.

**Borovice (Pinus)** je rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi borovicovitých (Pinaceae), který zahrnuje přibližně 110–120 druhů rozšířených téměř výhradně na severní polokouli. Borovice jsou nejlépe poznatelné podle jehlic, které vyrůstají ve svazečcích (nejčastěji po dvou, třech nebo pěti). V Česku jsou původní tři druhy, **borovice lesní**, **borovice kleč** a **borovice blatka**. Borovice lesní je po smrku druhou nejvýznamnější lesní dřevinou a roste na místech, kde by jiné stromy jen živořily.

## Borovice v kostce

| Vědecký název | Pinus L. |
| --- | --- |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae), řád borovicotvaré (Pinales) |
| Výška | od plazivých keřů (kleč 1–3 m) po stromy vysoké 30–40 m (borovice lesní). Nejvyšší borovice světa, borovice Lambertova, dorůstá přes 70 m. |
| Věk | borovice lesní obvykle 150–300 let, výjimečně přes 700 let. Borovice osinatá (Pinus longaeva) se dožívá až kolem 4 800 let. |
| Jehlice | ve svazečcích po 2–5 (vzácně po 1 nebo až 8), dlouhé asi 2–45 cm, vytrvávají 2–6 let |
| Kvetení | květen–červen, jednodomé rostliny s odděleně samčími a samičími šišticemi, opylení větrem |
| Plod | dřevnatá šiška, u většiny druhů dozrává za 2 roky (u některých za 3) |
| Výskyt v ČR | písčiny, skály, rašeliniště, horské polohy nad hranicí lesa. Borovice tvoří asi 16 % plochy lesů. |
| Ochrana | borovice lesní není chráněná, blatka a původní porosty kleče rostou převážně v chráněných územích a jsou vzácné |

## Jak poznat borovici

Mezi ostatními [jehličnatými stromy](https://www.stromyvcr.cz/jehlicnate-stromy/) je borovice nezaměnitelná díky uspořádání jehlic. [Smrk](https://www.stromyvcr.cz/smrk/) a [jedle](https://www.stromyvcr.cz/jedle/) mají jehlice jednotlivě, [modřín](https://www.stromyvcr.cz/modrin/) v hustých svazečcích po 20–40 a na zimu je shazuje. Borovice má jehlice v malých svazečcích, které na bázi obaluje blanitá pochva.

- **Počet jehlic ve svazečku** je hlavním určovacím znakem. Dvoujehličné jsou například borovice lesní, kleč a černá. Trojjehličné jsou borovice těžká a tuhá. Pětijehličné jsou vejmutovka a limba.
- **Šišky** visí nebo odstávají, mají tvrdé dřevnaté šupiny s ztlustlým koncem (štítkem) a celé opadávají. Jedle naproti tomu šišky rozpadá přímo na větvi.
- **Kůra** je u starších stromů hluboce rozbrázděná. Borovice lesní má v horní části kmene typickou oranžovorezavou, tence se olupující borku.
- **Koruna** mladých stromů bývá kuželovitá, ve stáří se rozšiřuje a často je deštníkovitá nebo nepravidelná.

### Kvetení a dozrávání šišek

Borovice jsou jednodomé. Na jednom stromě najdete žluté samčí šištice nahloučené na bázi letorostů a drobné červenofialové samičí šištice na jejich koncích. Při kvetení v květnu a červnu se uvolňuje tolik pylu, že jím bývají pokryté kaluže i auta. Lidé tomu říkají „sirný déšť“. Po opylení se samičí šištice vyvíjí zhruba dva roky. U borovice lesní šiška dozrává na podzim druhého roku a semena s blanitým křídlem vypadávají až na jaře třetího roku. U některých druhů, například u borovice pinie, trvá zrání tři roky.

## Borovice rostoucí v České republice

### Původní druhy

**Borovice lesní (Pinus sylvestris)** je strom vysoký obvykle 25–35 m, výjimečně přes 40 m. Má dvojice modrozelených, mírně zkroucených jehlic dlouhých 3–7 cm a šišky dlouhé 3–7 cm. Snadno ji poznáte podle oranžové kůry v horní části kmene. Roste od nížin po hory a nejlépe se jí daří na chudých písčitých půdách, skalách a rašeliništích. Je to naše nejrozšířenější borovice.

**Borovice kleč (Pinus mugo)** je mnohokmenný keř s poléhavými větvemi, vysoký obvykle 1–3 m. Jehlice jsou ve dvojicích, tmavě zelené, 3–8 cm dlouhé. Původní je v nejvyšších polohách Krkonoš a Šumavy, kde nad horní hranicí lesa vytváří souvislé porosty. Na jiných místech, například v Hrubém Jeseníku, byla v minulosti vysazena a dnes tam vytlačuje cenná alpínská bezlesí.

**Borovice blatka (Pinus uliginosa, syn. P. rotundata)** roste jako jednokmenný strom vysoký až kolem 20 m, případně jako keř. Je vázaná na rašeliniště, například na Třeboňsku, Šumavě, v Krušných horách a Slavkovském lese. Taxonomicky patří do okruhu kleče a borovice pyrenejské (P. uncinata). Botanici její zařazení dodnes řeší a v různých pramenech ji najdete jako samostatný druh nebo jako poddruh. Kde se kleč s blatkou potkávají, vznikají kříženci označovaní jako *Pinus ×pseudopumilio*.

### Nepůvodní borovice v lesích, parcích a zahradách

**Borovice limba (Pinus cembra)** není u nás původní. Přirozeně roste v Alpách a Karpatech a v Česku ji najdete jen vysazenou, například v horách a v parcích. Má pět jehlic ve svazečku a šišky, které se neotevírají. Semena z nich vybírají ptáci a hlodavci. Starší literatura ji někdy chybně ztotožňovala s **borovicí zakrslou (Pinus pumila)**. To je ale samostatný keřovitý druh z Dálného východu a Sibiře.

- **Borovice černá (Pinus nigra)** má tuhé, tmavé jehlice dlouhé 8–16 cm. V minulosti se hojně vysazovala na vápencové svahy a výsypky. V Českém krasu se místy šíří do cenných stepních lokalit.
- **Borovice vejmutovka (Pinus strobus)** pochází ze Severní Ameriky. Má měkké pětijehličné svazečky a dlouhé, úzké šišky. V Českosaském Švýcarsku se stala invazní dřevinou a správa národního parku ji cíleně odstraňuje.
- Dalšími zahradními druhy jsou borovice pancéřová (P. heldreichii), rumelická (P. peuce), Banksova (P. banksiana), těžká (P. ponderosa), drobnokvětá (P. parviflora) a himálajská (P. wallichiana).

## Kde roste a jakou má ekologii

Borovice jsou typické **pionýrské dřeviny**. Potřebují hodně světla a snesou sucho, mráz i chudé, kyselé nebo naopak vápnité půdy. Proto často jako první osidlují písčiny, skalní hřebeny, rašeliniště a opuštěné lomy. Na takových místech je často doprovází [bříza](https://www.stromyvcr.cz/briza/). Na úrodnějších půdách ji ale ve stínu postupně přerostou buk, smrk nebo jedle.

Přirozené **bory** najdete u nás na pískovcích Kokořínska a Českého ráje, na Dokesku, Třeboňsku a na písčinách jižní Moravy u Hodonína. Velkou část borových lesů však vysadil člověk. Borovice má hluboký kůlový kořen, a proto lépe odolává vývratům než smrk.

Ani borovice ale nezvládá sucho bez následků. Po suchých letech po roce 2015 hromadně odumírají borové porosty, hlavně na jižní Moravě a ve středních Čechách. Oslabené stromy napadá **lýkožrout vrcholkový**, houbové choroby a **jmelí borovicové** (*Viscum album* subsp. *austriacum*). Šišky a semena jsou důležitou potravou pro křivky, veverky a datly. Borovice také žije v symbióze s mykorhizními houbami, například s klouzky nebo s hřibem borovým.

## Dřevo a využití

Borové dřevo patří mezi měkká dřeva, je ale tvrdší, těžší a pryskyřičnatější než smrkové. Hustota se pohybuje kolem 500–550 kg/m³. Má načervenalé až hnědavé jádro a světlou běl a dobře se opracovává. Díky pryskyřici je trvanlivější a po impregnaci vydrží dlouho i venku.

- **Stavebnictví** zahrnuje krovy, trámy, okna, podlahy, terasy a sloupy.
- Dřevo se používá také v **nábytkářství a truhlářství**, protože masivní borovice je oblíbená pro svou kresbu.
- Z dřeva se vyrábí **celulóza a deskové materiály**.
- Z **pryskyřice** se dříve získávala terpentýnová silice, kalafuna a dehet.
- Jehlice a mladé výhonky slouží k přípravě **bylinných přípravků**, například silic do inhalací a koupelí nebo sirupu z borových „svíček“.
- **Jedlá semena** známá jako piniové oříšky dávají hlavně borovice pinie (P. pinea), sibiřská (P. sibirica) a korejská (P. koraiensis).

## Pěstování borovice na zahradě

Borovice patří k nejméně náročným jehličnanům. Při výběru stanoviště je ale potřeba počítat s její konečnou velikostí. Borovice lesní nebo černá vyroste ve velký strom, na menší zahradu se proto hodí spíše kleč a zakrslé kultivary.

### Stanoviště a půda

- Volte **plné slunce**, protože ve stínu borovice prosychá a ztrácí spodní větve.
- Půda má být **propustná**, klidně písčitá nebo kamenitá. Borovicím vadí hlavně trvalé zamokření a těžký jíl. Výjimkou je blatka, která je přizpůsobená rašeliništím.
- Borovice lesní snáší kyselé půdy, borovice černá a kleč zvládají i vápnité půdy.

### Výsadba a péče

Nejlépe se vysazuje na jaře nebo od konce srpna do října, ideálně rostliny pěstované v kontejneru. Borovice s kůlovým kořenem špatně snáší přesazování ve větší velikosti. První dva roky po výsadbě je potřeba v suchu zalévat, starší borovice už závlahu obvykle nepotřebují. Hnojí se jen minimálně. Kompaktní tvar kleče nebo bonsaje udržíte tak, že na přelomu května a června zkrátíte mladé výhony, takzvané „svíčky“, zhruba o polovinu až dvě třetiny. Do starého dřeva borovice nové výhony nevytváří.

Oblíbené zahradní kultivary jsou kleč *'Mops'*, *'Gnom'* a *'Pumilio'*, borovice lesní *'Watereri'* a zakrslé formy vejmutovky, například *'Radiata'*.

### Škůdci a choroby

- **Sypavka borovice** způsobuje hnědnutí a opad jehlic u mladých rostlin. Pomáhá vzdušné stanoviště a odstraňování napadeného opadu.
- **Červená sypavka** (Dothistroma) a **odumírání výhonů** (Diplodia) napadají zejména borovici černou.
- **Rez vejmutovková** napadá pětijehličné borovice a jako mezihostitele potřebuje rybíz. Vejmutovku proto nesázejte do blízkosti černého rybízu.
- Ze škůdců se objevují **bekyně mniška**, **pilatky**, **sosnokazi** a **lýkožrouti**, kteří napadají hlavně stromy oslabené suchem.

## Zajímavosti a kulturní význam

- Staročeský a slovanský název borovice je **sosna**. Dodnes se zachoval v řadě místních jmen a v názvu sosnokaz.
- Borovice osinatá v Bílých horách v Kalifornii patří k nejstarším žijícím organismům na Zemi. Její stáří se odhaduje přes 4 800 let.
- Rod je rozšířen hlavně na severní polokouli. Jediný druh, borovice Merkusova (P. merkusii), přirozeně přesahuje rovník na Sumatře.
- Ve východní Asii je borovice symbolem dlouhověkosti a vytrvalosti a v japonských zahradách a bonsajích patří k nejcennějším dřevinám.
- Pylová zrna borovic mají dva vzdušné vaky. Díky nim je vítr odnáší na desítky kilometrů a v rašeliništních sedimentech slouží vědcům k rekonstrukci dávných lesů.

## Shrnutí

Borovice je odolný, světlomilný jehličnan, který poznáte podle jehlic ve svazečcích. V Česku jsou původní borovice lesní, kleč a blatka. Limba, černá borovice a vejmutovka byly vysazeny a některé se nežádoucím způsobem šíří. Borovice osidluje písky, skály, rašeliniště i horské hřebeny a dává kvalitní, pryskyřičnaté dřevo. Na zahradě je nenáročná, pokud má dost slunce a propustnou půdu.

## Časté otázky

**Kolik druhů borovic roste v České republice?**

Původní jsou tři: borovice lesní, borovice kleč a borovice blatka, a dále jejich kříženci. Vysazena je řada nepůvodních druhů, nejčastěji borovice černá, vejmutovka a limba.

**Jak rozeznám borovici od smrku?**

Borovice má jehlice ve svazečcích po dvou až pěti, které jsou na bázi obalené pochvou. Smrk má krátké čtyřhranné jehlice jednotlivě. Borové šišky jsou navíc kratší, s tvrdými dřevnatými šupinami.

**Je borovice limba v Česku původní?**

Není. Limba přirozeně roste v Alpách a Karpatech a u nás ji najdete jen vysazenou v horách, parcích a zahradách. Nejde o stejný druh jako borovice zakrslá (Pinus pumila) z Dálného východu.

**Jak dlouho dozrávají borové šišky?**

U většiny borovic, včetně borovice lesní, šiška dozrává zhruba dva roky po opylení a semena se uvolní na jaře třetího roku. Některé druhy, například pinie, potřebují tři roky.

**Je borové dřevo měkké?**

Patří mezi měkká jehličnatá dřeva, je ale tvrdší, těžší a díky pryskyřici trvanlivější než smrk. Používá se na krovy, podlahy, okna, nábytek i terasy.

**Kdy a jak zastřihovat kleč na zahradě?**

Na přelomu května a června zkraťte mladé výhony, takzvané svíčky, zhruba o polovinu až dvě třetiny, ještě než se rozvinou jehlice. Do starého dřeva nestříhejte, borovice z něj nové výhony nevytvoří.